Hry na PC

Legendary

Nový příspěvek

Legendu o otevření Pandořiny skříňky jsme měli již párkrát možnost prožít. Zažít ale apokalypsu, která se jen tak nevidí, přímo v moderní době, je přeci jen odlišné. Stane se Legendary tak legendární, jako zní, nebo je to pouze zbožné přání autorů?

Již pěkných pár měsíců nás média všeho druhu zasypávala lákavými informacemi, obrázky a videi právě z chystané 3D akce Legendary (původně ještě s přízviskem The Box). Představa poničeného velkoměsta, po kterém se prohání mýtické příšery z dávno zapomenutých dob, zněla a stále zní vskutku lákavě (je to sice zvrhlé, ale je to tak). A nutno podotknout, že příběh Legendary a celková atmosféra prostředí patří k tomu nejlepšímu, co vám tento titul může nabídnout.

Obrázky ze hry

Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary Obrázek ke článku Legendary

Na cizí věci se nešahá..a už vůbec ne na Pandořinu skříňku

Tak touto radou se měl řídit hlavní hrdina hry, potulný nájemný zloděj Charles Deckard. Ten dostal od pochybné společnosti Black Order (již ten název..) za úkol proklouznout do muzea, podivným klíčem otevřít jeden z artefaktů a pak ho donést svému zaměstnavateli. Z počátku vše šlo jako po másle (což se dozvídáte z intra), až do té doby, než vyšlo najevo, že nejde jen o ledajaký artefakt, ale o starodávnou Pandořinu skříňku. Na to archeologové nepřišli včas, zato tajemná společnost Black Order nelenila a vyslala nic netušícího ňoumu (tedy vás), aby za ně odvedl špinavou práci. Jenže chyba lávky.

Charles Deckard není totiž jen nějaký špinavý zlodějíček, který by se po zjevení desítek nejhrůznějších monster a naprosté devastaci celého města, schoval. Nehodí flintu do žita a rozhodne se svoji chybu napravit, zničit obrovského golema, zavřít a vrátit Pandořinu skříňku a nakonec si to na férovku vyřídit s padouchem číslo jedna – šíleným LeFeyem, který za tím vším v pozadí stojí. A pak že ze zloděje nemůže být hrdina první třídy.

Apokalyptická atmosféra všude s vámi

Hned úvod hry vás dokáže vtáhnout do problému hlavního hrdiny a s plnou vervou budete jako o život utíkat z rozpadajícího se muzea a následně i bortících se ulic. I když se jedná čistě o skriptovaný útěk, pokud vše funguje jako v této pasáži, nemáme proti tomu žádné výtky.

Po úprku se dostanete do interiérů některých budov a následně především do podzemních stanic metra, v nejhorším pak do smrdutých stok. V těchto částech hry vás sice neohromí apokalyptická atmosféra a mohutní ničení města griffiny a golemem, ale sevře vás stísněné napětí před každým tmavým rohem nebo úzkou uličkou. Důvod je jednoduchý. Mytičtí protivníci, které z největší části tvoří vlkodaci, jsou nadmíru mršní, rychlí a především mají tuhý kořínek. Respekt před takovým setkáním je tedy na místě.

Bohužel oproti úvodní pasáži, kde se většina scény odehrává v prostorných halách nebo přímo venku, ve stísněném podzemí si uvědomíte, že grafika, která se zdála zpočátku velmi povedená, má své podstatné mouchy, které se projevují právě v tmavých místech. Textury již nejsou vůbec tak propracované a okolní objekty vypadají jako z doby hry Quake 3. Na to, že Legendary využívá pro svou hru pokročilý Unreal Engine III, jeho potenciál nevyužívá ani z poloviny. Co naopak zůstává velmi propracované i v podzemí, je zpracování nestvůr a jejich úžasně rychlý a plynulý pohyb.

Chop se zbraně zlodějíčku

Charles Deckard se i bez militantního výcviku v používání zbraní vyzná lépe než kde jaký veterán, což je také naše jediné štěstí. Tuto dovednost mu totiž dají příležitost vyzkoušet velmi tuzí protivníci.

Slabšími soupeři vám po celou dobu hry budou lidští protivníci, tedy zástupci firmy Black Order. LeFey si totiž řekl, že toho víte příliš mnoho, a tak na Charlese během celé hry posílá svoje „elitní“ týmy. Bojovat s nimi je ale jedna radost, stačí pár dobře mířených kulek prakticky kamkoliv do těla a voják se skácí k zemi.

Horší problémy budete však bezesporu mít s mytickými nestvůrami, které se na náš svět dostali z Pandořiny skříňky. Vedle vlkodavů se setkáte například s ohnivými potvorami s krunýři, jejichž síla vězí v počtu a neustálém obnovování se, a dokud neuhasíte jejich pekelnou jámu, tak se jich nezbavíte. Létající„víly“ se zase zhmotní až těsně před vaším obličejem a udělají vám přes něj pěkně hluboký šrám. V závěru se také dočkáte golema či minotaurů. Již z výčtu je patrné, že nabídka živých terčů není ve hře kdovíjak široká a především v pozdější fázi hry si uvědomíte, že střelba je pořád na jedno brdo.

Spolubojovníci sice na bojišti většinou vydrží jen velmi krátkou dobu, nicméně i oni se dokáží vcelku slušně trefit, což v některých situacích oceníte. Hra má totiž klasický neduh podobných FPS. Nejdříve se pět minut nic neděje, pak přijde checkpoint a save (ano, libovolně ukládat nelze) a rozpoutá se opravdové peklo. Tím se hra stává v některých pasážích uměle těžká, což někomu vyhovovat může, někomu ne.

Arzenál je na tom bohužel podobně jako nabídka nepřátel. Tedy žádná sláva. Potěžkáte si sekyrku, základní pistoli, brokovnici, několik druhů samopalů (i s teleskopem), těžký kulomet a nakonec i bazuku. Nechybí také klasické granáty a molotov koktejly. Zaráz pak může hrdina nést dvě střelné a jednu sečnou zbraň, což vás občas nutí popřemýšlet, kterou výzbroj si necháte. Později je to už více méně jedno, nábojů bude dostatek prakticky do všeho. Zpestřením je rozdílná účinnost jednotlivých zbraní na různé protivníky. Pro příklad uveďme molotov koktejl, kterým opravdu žádné vážné zranění příšeře, která právě vylezla z jádra země (kde je prý pořádné horko), nezpůsobíte.

Magická ruka situaci nezachrání

Po otevření Pandořiny skříňky se skrz ruku hlavní postavy prohnal jistý mechanismus, který z ní udělal magickou studnu spojenou s padlými protivníky. Během hry tak máte možnost využívat speciálních schopnosti, které vám ruka přináší. Základní funkcí je sbírání energie po mrtvých protivnících a její následné využívání k uzdravení se (tedy žádné lékárničky). Druhou funkcí je pak menší tlaková vlna, která protivníka odrazí a na krátkou dobu oslabí. Některé nepřátelé je takto oslabit dokonce nutnost, jinak nemáte šanci na jejich zabití. Bohužel zajímavý nápad není opět dotažen do konce a více schopností se nedočkáte.

Legendary není rozhodně propadák s velkým „P“. Jen se od této akce hodně očekávalo, a to s sebou také vždy přináší riziko velkého zklamání. To sice přišlo, nicméně stále se jedná o lehce nadprůměrnou 3D akci s velmi zajímavým námětem, hezkým zpracováním některých scenárií, poutavým příběhem a především mytickými protivníky a působivou atmosférou.

Žádné komentáře